Co mi dala stávka dopravců

Autor: Zuzana Řezáčová Lukášková, zveřejněno 20. 7. 2011

Sice se mi to moc nehodilo, ale když už se dopravci rozhodli domáhat se práv a to prý i za mě, rozhodla jsem se toho využít.

Rozhodla jsem se mimo jiné zkusit novou cestu do školy (nikdy jsem celou cestu cestu do školy vlastně pěšky nešla). Cíl byl projít se a po cestě se třeba i zamyslet nad životem...

Díky mému rozhodnutí jsem měla hned několik nevšedních zážitků. Po cestě do školy jsem si s mapou v ruce připadala velmi dobrodružně. Zjistila jsem, že pěšky mnou již několik let vyhlédnutou trasou do školy nedojdu.

Dále jsem:

se seznámila hned s několika zajímavými místy, kde jsem ještě nebyla
se přesvědčila, že je možné narazit i na mladé pomoc poskytující muže (naštěstí se mi nic nestalo)
zjistila, že se po Brně dá celkem pohodlně chodit pěšky a že moje fyzička není co bývala
zjistila, kdo všechno má vůz a je ochoten ho použít nejen pro svou potřebu
měla dost času na přemýšlení

Druhý den mě po cca sedmi kilometrech rychlochůze začali bolet hýžďové svaly. A na co jsem přišla? Že sice jako OSVČ asi stávkovat nikdy nebudu, ale zato jsem "ředitelkou svého života".

Autor článku

Zuzana Řezáčová Lukášková

Arteterapeutka, která jako jediná v ČR pracuje s mandalovým diagnostickým testem.

Podobné články

Když se barvy spojí pro dobrou věc

Někde ve škole děti otevřely krabici pastelek. Jinde si někdo sedl ke stolu doma v kuchyni. A někdo další začal kreslit večer po práci jen proto, že chtěl na chvíli vypnout.

Číst dál

Oslava dobrovolnictví

Letošní nominace na cenu Křesadlo byla pro Zuzku velkou poctou. Ne proto, že by šla „bojovat o první místo“, ale proto, že se ocitla mezi lidmi, kteří dělají dobro pro ostatní se stejnou oddaností a tichou vytrvalostí, jakou do své práce vkládá ona.

Číst dál