Učíme se nové věci?

Autor: Zuzana Řezáčová Lukášková, zveřejněno 8. 7. 2014

Ke třicetinám jsem od manžela dostala klavír. Zatímco moje okolí bylo zděšeno faktem, že se budu učit hrát na klavír, na který jsem v životě nehrála, já byla zděšena reakcemi svého okolí. Po třicítce už se nikdo nic neučí?

"Angličtinu budete učit?"
"Nikoli, budu se jí učit."
"Vy se toho učíte hodně, co?"
"Jak to myslíte?"
"Dospělý člověk se toho běžně tolik neučí. Vy se učíte tančit, chodíte na angličtinu..."
"A k pani učitelce na klavír." doplnila jsem s úsměvem.

Udělala jsem si soukromý bleskový průzkum a zjistila jsem, že většina lidí moje aktivity považuje za dětské - dospělí se musí věnovat vážným věcem a práci. Občas se musí naučit něco nového, ale to je většinou obtěžuje. Nové věci jsou nebezpečné a proto většina setrvává v tom co už zná a v čem je "odborníkem". 

Uvědomila jsem si, jak je můj život odlišný. Mám ráda, když můžu vyzkoušet novou výtvarnou techniku, naučit se zvládat nový počítačový program, získat novou terapeutickou dovednost nebo nový prvek v tangu. Uvědomila jsem si, že až se přestanu učit nové věci, budu stará.

Autor článku

medaile

Zuzana Řezáčová Lukášková

Arteterapeutka, která jako jediná v ČR pracuje s mandalovým diagnostickým testem.

Podobné články

mandala

Když se barvy spojí pro dobrou věc

Někde ve škole děti otevřely krabici pastelek. Jinde si někdo sedl ke stolu doma v kuchyni. A někdo další začal kreslit večer po práci jen proto, že chtěl na chvíli vypnout.

Číst dál
pomocná ruka

Oslava dobrovolnictví

Letošní nominace na cenu Křesadlo byla pro Zuzku velkou poctou. Ne proto, že by šla „bojovat o první místo“, ale proto, že se ocitla mezi lidmi, kteří dělají dobro pro ostatní se stejnou oddaností a tichou vytrvalostí, jakou do své práce vkládá ona.

Číst dál