Spojeni se sebou

Autor: , zveřejněno 28. 11. 2019

Je nádherné ponořit se do prostého pocitu bytí, je to velmi uspokojující pocit. Je to bezčasý prostor, který je prázdný, a přitom tak plný, vědomá pozornost uvnitř sebe sama.

Samotný význam slova meditace se dá popsat jako vzniklá mezera mezi jednou myšlenkou, která odešla a druhou myšlenkou, která teprve přijde. Je to prostor, kde není nic, a přesto někdy mívám pocit, že je v něm všechno.

Proč ráda medituji?

Je to čas, který mám jen pro sebe, kdy nikam nespěchám. Jakoby se čas zastavil a s ním vše kolem. Je to vyladění se do příjemného pocitu. Jen pozoruji, že vše se vlastně děje samo. Tělo dýchá samo, vnitřní procesy v těle sami fungují.

Je příjemné být v tom pocitu vyladění, dá se říci, že je to stav vnitřního naladění sebe sama na vesmír, či jinak na vibrace okolního prostředí, na prostor veškeré možné potenciality. V tomto pocitu, je dobré vyslat si přání do prostoru, které si přejeme a nechat volnost moudré nejistotě, jakým způsobem dojde k naplnění.

Buďte vděční

Přichází také pocit vděčnosti za malé i velké dary života. Je pro mě zábavné při meditaci pozorovat vzniklé myšlenky. Po chvíli se mi v mysli odehrává nějaký příběh a kde je můj odstup a vnitřní pozorovatel? Jakmile přijde uvědomění si situace, upnu pozornost na můj dech a zase jen pozoruji. Baví mě hrát si s mojí mysli a pozorovat ji.

Vstávám na meditaci brzy ráno, je ještě tma. Zavírám oči, pozoruji nádech a výdech, v oblasti břicha či v celém těle, trpělivě pozoruji a odkládám vzniklé myšlenky a čekám na mezeru mezi nimi a hlouběji a hlouběji se nořím do vnitřního prostoru mého bytí.

Jestli jsem vás nalákala na meditaci, můžeme meditovat spolu třeba na mých hodinách jógy v Centru Mandala, kde jste srdečně vítáni.

Meditujte s námi!

Autor článku

Eva Hradílková

lektorka jógy zdravého pohybu a vědomého dechu

Podobné články

pomocná ruka

Oslava dobrovolnictví

Letošní nominace na cenu Křesadlo byla pro Zuzku velkou poctou. Ne proto, že by šla „bojovat o první místo“, ale proto, že se ocitla mezi lidmi, kteří dělají dobro pro ostatní se stejnou oddaností a tichou vytrvalostí, jakou do své práce vkládá ona.

Číst dál

Nový příběh na stezce sv. Antoníčka

Někdy stačí maličkost, aby se obyčejná cesta proměnila v chvíli, která pohladí. Třeba jen nečekaná mandala z listí na mechu. Nebo rozesmáté dřevěné zvířátko ukryté mezi stromy. I malý dotek krásy dokáže zpomalit krok a připomenout, že svět kolem nás je dobré místo.

Číst dál